Jak to
fšecko začlo
....
Co bys
chtěla k
Vánocům? Psa
mami! Co bys
chtěla k
narozeninám?
Psa
mami!..... a
takhle to
šlo rok co
rok, vod
doby, co sem
se postavila
na nohy a
kdy mi první
"Puňťa" před
sámoškou
voblíz nos.
Psa sem
dostala.
Bylo mi 11 a
byl to
nesmírně
vyčůranej
jezevčík a
menoval se
Nik. Brzo mě vopustil a
na jeho
místo
nastoupil
jeho
zdařilej
synek - Julius
Gaius Caesar,
prostě náš
Cézulin.
Říkali sme
mu profesor.
Dal nám
krásnejch 12
let, a pak
někam
vodešel a
ani se
nerozloučil.
Blížila se
plnoletost a
já pod
dojmem, že
jako
skorodospělák
a tím pádem
rozumnej
tvor, můžu
rozhodovat
vo všem a vo
všech,
donesla sem
si domů
černou Bugsy.
Bylo to to
nejlepší, co
mě v životě
potkalo.
Říkali sme
jí Barunko,
Blaženo,
Bažino, a
tak podobně
a milovali
ji stejně
jako vona
nás. Neměla
průkaz
původu a
nebyla to
hezká doga
(dnes to
vidím :)),
ale byla
skvostná v
povaze a
všecky
komplexy
vzhledu nám
kompenzovala
ve výcviku.
Zahynula
tragicky v
nedožitejch
9ti letech a
já věděla,
že jinej
pes, než
onen Apollo
mezi psy -
Německá doga
- mi už fakt
nehrozí.
A tak přišla
Beryl alias
Tereza...
 |
|
|
|
